Správa Britského impéria

Organizace Impéria byla velmi složitá a komplikovaná. Impérium se dělilo podle míry autonomie na území s několika různými statuty:

  1. dominia (z angličtiny: dominion), autonomní státy Britského impéria, jež byly v poměru k Velké Británii skoro zrovnoprávněny. Za svého vládce uznávali britského panovníka, dominia řídili svou veškerou politiku, až na obranu a zahraniční politiku, které byly i nadále v rukou Britů. Byli jimi: Kanada, Kapsko (od roku 1910 pak Jihoafrická unie), Austrálie a Nový Zéland. Po roce 1947 se užívalo označení „člen Britského společenství národů“ („member of Commonwealth of Nations“).
  2. zvláštně rozdělená Indie, Indie byla totiž „perlou Impéria“, a tak byla rozdělena dvě území (dnes Pákistán s Barmou a Indie). V jedné části vládl přímo britský panovník, ve druhé pak formálně místní vládci.
  3. korunní kolonie, spravovány přímo britským Ministerstvem kolonií pomocí ministerstvem jmenovaným guvernérem.
  4. protektoráty, politicky závislé území. De facto to byly kolonie. Spravovány většinou Ministerstvem zahraničních věcí Velké Británie. Byly jimi: Uganda a Njasko.
  5. chráněné státy, domorodí panovníci si zde zachovali vládu, ale podléhali doporučením britského zmocněnce. Ve skutečnosti spadali do kompetencí ministerstva zahraničí. Například Tongo a Egypt.
  6. výsadní území, zde vládly výsadní (obchodní) společnosti. Např. Severní a Jižní Rhodesie.
  7. kondominium, svrchovaná moc nad územím náležející několika státům současně nebo území přímo spravovaná několika zeměmi (britsko-egyptské kondominium v Súdánu v letech 1899 - 1955).

 

Poznámka: Toto je opravdu jen základní rozdělení.